Jdi na obsah Jdi na menu

Historie ZO Klatovy

Na těchto místech Vás chceme seznámit s naší téměř 120-ti letou historií. Je psána vždy v průběhu deseti let s nejdůležitějšími událostmi, které se v tuto dobu udály.

 

1. desetiletí, období 1895-1905

První desetiletí klatovské včelařské organizace bylo dobou budování. Ze zlomků starých záznamů je zřejmé, že všichni včelaři cítili potřenu být ve spolku, který jim poskytne radu, pomoc a pojištění. Do klatovského spolku se hlásili i včelaři z okolí. Společné schůze se střídavě konaly i ve vzdálenějších obcích, například v Běšinech, Bezděkově, Švihově či Předslavi, ale při tehdejších možnostech dopravy se tato "výjezdová zasedání" postupně stala brzdou činnosti. Proto se větší obce postupně osamostatnily - jako první v roce 1900 Předslav. Profesor Vít Ondrák založil spolkovou včelařskou knihovnu, sám jí do začátku věnoval 7 ročníků Českého včelaře. Spolek odebíral Moravskou včelu a Včelařského rádce, včelaři si předpláceli Českého včelaře (29 výtisků). Ze 110 členů bylo 97 pojištěných. Od roku 1904 bylo se všemi uzavíráno pojištění včelstev proti ohni a krádeži a povinné ručení včelaře - 30 haléřů na včelstvo. Členský příspěvek byl 1 K. Koncem období měl spolek na hotovosti 33,74 K, na pohledávkách 146,80 K. Poprvé se objevuje jméno zahradníka Antonína Pavlíka, který zajistil a členům rozdělil 1 kg semene svazenky. Léto toho roku bylo parné a suché, teploty dosahovaly po celých 9 týdnů 40-50 °C. Všude byl nedostatek vody, požáry řádily v chalupách i na polích. Med se prodával za 1,40 K/kg. V červenci 1901 byla uspořádána první výstava včelařského nářadí, vosku, medu a výrobků z nich pod záštitou hraběte Černína z Chudenic.

 

 

2. desetiletí, období 1905-1915

 V roce 1905 zavedlo zemské ústředí Jednoty včelařů povinné troje pojištění: proti požáru, proti krádeži a proti škodám včelami způsobeným. Pojistné bez ohledu na počet včelstev činilo pro včelaře 30, později 60 haléřů. Pojišťovna hradila takto: osazený úl dřevěný 38 K, slaměný 30 K, prázdný 12 a 7 K, 1 kilogram medu 1,60 K. V roce 1907 byl uspořádán třídenní včelařský kurz v rolnické škole. V srpnu toho roku byla "...v královském městě Sušici zemská včelařská výstava a 24. sjezd českoslovanských včelařů". Účastníci přijeli z Čech, Moravy, Slezska, Rakous, Chorvatska, Kraňska, Bosny a Haliče. Zahradník A. Pavlík zřídil a do roku 1923 vedl v Klatovech pozorovací stanici. Místní členové spolku se scházeli každou sobotu na Střelnici. Rok 1909 byl rušný, včelaři spoluzajišťovali "Velkou hospodářsko-lesnicko-průmyslovou a národopisnou výstavu Pošumaví", během které se konal ve dnech 25. - 27.7. 1909 sjezd českoslovanských včelařů. Výstavištěm byla budova klatovské rolnické školy a celý volný prostor před ní až k císařské silnici při parku. Přijížděly zvláštní vlaky a kromě veřejných činitelů z krajů i z Prahy se zúčastnili i hrabě Černín, hrabě Leopold Kolovrat Krakovský, kníže Švarcenberg a princ Lobkovic. Rok 1910 byl pro včely velmi nepříznivý, ba záhubný - během léta se střídaly deště se studenými větry. Medové výnosy nebyly žádné. Ministerstvo uvolnilo pro české včelaře 1000 kg daněprostého cukru (3 kg na včelstvo). V roce 1911 se spolek stal členem Hospodářské společnosti pro Království české. Dne 5. května zakázalo místodržitelství hubení včel!!! Rok 1912 byl suchý a horký, nastalo úplné zatmění Slunce. Na polích se pracovalo za tmy, včely byly hladové, spolek dostal příděl 19 g cukru. Konec tohoto období poznamenal sarajevský atentát. Příprava a začátek války ochromil spolkovou činnost (funkcionáři bývali převážně učitelé, jichž jenom v prvním roce války padlo 279). Med se stal vzácným a ceněným platidlem.

 

 

3. desetiletí, období 1915-1925

 Rok 1915 byl horký a slunečný. Oslavovalo se 20. výročí založení včelařské jednoty v Klatovech. Spolek se těšil přízni místní inteligence, o čemž svědčí výnos 50 K z večírku na Střelnici. Částka byla věnována na stravování chudých dětí, které bylo organizováno v sokolovně. Další léta byla poznamenána drahotou a bídou. Množily se krádeže na včelínech. Rok 1917 byl nejsušší od roku 1876. Obilí usychalo od kořene, tráva mizela. Drnový potok téměř vyschl, mlýny na Úhlavě nemlely, do mnoha obydlí se voda musela dovážet. V roce 1918 měl spolek 166 členů, z toho 5 čestných a 10 přispívajících. Hodnotou 87761 K bylo pojištěno 1562 včelstev. V této době byl klatovský spolek nejpočetnější z celých Čech a Moravy. Výkupní cena medu byla 16 K, prodejní 20 K (uherský salám stál 42 K/kg). Skončila světová válka za cenu 10 miliónů mrtvých a 20 miliónů invalidů. Dne 28. října 1918 byla slavnostně vyhlášena Československá republika. Rok 1919 proběhl v radosti z míru a svobody. Ze záznamů čteme, že "...dámy v úborech uspořádaly včelařský večírek, jež přinesl výsledek 100 Kč a ten byl věnován na dobročinné účely." Další záznam uvádí příhodu z Číhaně. Řídícímu učiteli Sušankovi se rojily včely právě v okamžiku, kdy okolo projížděl klatovský hokynář s vozíkem taženým psy. Silně pobodaný hokynář se zachránil útěkem, zapřažení psi byli rozbouřenými včelami ubodáni. S klesající nouzí klesala i cena medu.

 

 

4. desetiletí, období 1925-1935

 Mnozí včelaři přestali kupovat cukr (1 kg za 5,60 Kč) a sladili doma i zakrmovali včely na zimu medem. Bohaté snůšky podněcovaly k rozšiřování počtu včelstev i řad včelařů. V roce 1926 přebrala klatovskou včelařskou pozorovací stanici Výzkumná stanice zemědělská pod vedením Ing. M. Bareše. Ten zřídil ve Spáleném lese oplozovací stanici pro čistokrevný chov včely kmene Javořín. Tato tmavá nekřížená včela byla nalezena v obci Javoří u Malonic na Klatovsku. Ing. Bareš byl úspěšný i v dvoumatečném včelaření (rozdělené plodiště i společný medník). Vedl přesné záznamy o zemědělských kulturách závislých na opylování, o medných výnosech včelstev v doletu těchto ploch a statistickým srovnáváním zemědělských výnosů a výnosů medných poukazoval na oboustrannou prospěšnost blízkosti včel u těchto plodin. Expozice klatovských včelařů na výstavě v Plzni v roce 1926 vzbudila zájem. Léto bylo bouřkové, s průtržemi a povodněmi. Při reorganizaci klatovské župy byl spolek zařazen do XIV. župy zvané Kitzbergovy (nazvané podle významného domažlického včelaře. Kromě Klatov sem patřily i spolky z Domažlic, Sušice a Přeštic). Na hospodářské škole v Klatovech proběhl kurz racionálního včelaření, následoval kurz chovu matek a v roce 1931 za účasti 40 dam a žaček hospodyňské školy zdařilý kurz pečení a zdobení medového pečiva. V roce 1932 se na Domažlicku a Horšovskotýnsku vyskytla nová choroba Acarapis-woody (včelí roztoč), která se rozšířila ze sousedního Bavorska. Napadená včelstva byla vysiřována, později léčena švýcarským Folbexem. Koncem desetiletí proběhl kurz šití a pletení slaměných úlů.

 


 

5. desetiletí, období 1935-1945

 V roce 1935 uspořádán kurz tlumení roztočové nákazy, o rok později se klatovští včelaři představili vlastní expozicí na Všezahradnické výstavě. Byla to neklidná doba, válka byla nablízku. V roce 1938 nacistické strašidlo spolklo Rakousko, v září "o nás bez nás" rozhodli zástupci čtyř mocností v Mnichově a Sudety byly podstoupeny Říši. Po zradě slovenské politické špičky došlo 15. března 1939 k obsazení okleštěné republiky a pak už Protektorát Čechy a Morava utlumil všechno lidské snažení. Záznamy z válečných let byly psány ve stínu řádění klatovského gestapa a následných poprav vlastenců ve Spáleném lese. Řady včelařů prořídly - něktaří byli totálně nasazeni do pracovních táborů, jiní skončili i se svými rodinami v plynových komorách. Prořídlé řady členů spolku se scházely plny obav pouze dvakrát do roka a to jen k vyslechnutí dalších a dalších příkazů na posílení lístkového systému hospodaření. Nesplnění dodávky 2 kg medu z včelstva mělo vzápětí za následek citelnou pokutu. Med byl opět ve vážnosti jako sladidlo, lék i platidlo.

 

 

6. desetiletí, období 1945-1955

 Skončila válka, skončila okupace. Prezidentem byl znovu zvolen Dr. E. Beneš. Z osvobozené republiky bylo odsunuto 3 miliony sudetských Němců. Při okresním úřadě byla zřízena veterinární stanice, která mimo jiné úkoly také registrovala včelí choroby. Počet včelstev byl pečlivě evidován, na včelstvo se dostávalo 1,5 kg, později 7 kg daněprostého cukru za 16 Kčs (podmínkou bylo odevzdání 1,5 kg medu a 0,15 kg vosku na včelstvo). Do klatovských dějin vstoupil 5. květen 1945. Ten večer v 10 hodin přijely na klatovské náměstí první americké džípy. Vraceli se zubožení vězňové z koncentračních táborů, nemocní z pracovních lágrů. Ústředí vyzývalo ke sbírkám medu pro vězně, klatovský spolek sebral 128,75 kg. Na další sbírce se už podílely i vesnické spolky z Předslavi, Horšic, Měčína, Týnce, Nemčic, Chlumčan, Chlístova, Janovic a Strážova. Bylo sebráno 603,10 kg medu a ten byl rozdělen mezi Svaz politických vězňů v Praze, klatovskou nemocnici a mezi místní postižené, z nichž každý obdržel poukázku na 2 kg medu. Oslava 50. výročí založení klatovského včelařského spolku byla odložena na další rok. Nevděčné funkce z doby okupace byly záminkou k nejrůznějším podezřením a tak došlo ve výboru ke změnám. Předsedou byl zvolen profesor gymnázia Karel Pavlík, jednatelem Václav Toman a pokladníkem Anna Seltenhofferová. Schůzková morálka nebyla valná. Z Prahy přišla žádost o zvýšení dodávky medu o 25%. Členský příspěvek určen na 40 Kčs + 3 Kčs za léčení jednoho včelstva (roztoč). Ve výboru se poprvé objevuje jméno předsedy okresního soudu JUDr. Josefa Švece. V roce 1948 došlo ve výboru spolku k zásadním změnám. Všichni funkcionáři odspoupili, předsedou a zároveň jednatelem byl nadále J. Toman. Na výstavě Pošumavské trhy v Masarykově škole předložil Ing. Bareš veřejnosti přehled medových sklizní za čtvrtstoletí. Z prodeje včelařských potřeb se zaplatil lis na mezistěny, jež byl přidělen F. Čížkovi pro potřebu členů spolku. Předseda Toman zemřel po nehodě na motocyklu, předsedou zvolen JUDr. Švec, který ve funkci setrval až do roku 1975. Jeho zásluhou spolek vybředl ze všech problémů. V roce 1952 vedl Ing. Bareš kurz chovatelů matek, jehož se zúčastnilo 12 spolků a 265 včelařů. V roce 1953 se spolková knihovna stala součástí Městké veřejné knihovny. Při měnové reformě (1.6. 1953) spolek vyměnil 1244,60 Kčs v poměru 1:50 za 24,88 Kčs a 9135,30 Kčs na běžném účtě v poměru 1:5 za 1827, 06 Kčs. Daňová povinnost byla stanovena pro včelaře s více než deseti včelstvy. Koncem tohoto desetiletí byl na střední zemědělské škole založen včelařský kroužek. Jarní měsíce roku 1955 byly nepříznivé - v dubnu přestala včelstva plodovat a medníky zůstaly prázdné.

 

 

7. desetiletí, období 1955-1965

Výbor zůstal v dosavadním složení, navíc přichází František Stix do funkce náhradního jednatele. Za vykácené medonosné keře u stadionu byla jako náhradní zdroj vyseta svazenka. V roce 1956 se v Dešenicích objevily dvě závažné včelí choroby - mor a hniloba včelího plodu. Kontumace s prohlídkami do 5 km od ohniska nákazy byla vyhlášena v šesti okresech. Acarinosa téměř potlačena, nosema přetrvává. Cena medu 22,50 Kčs. Na mimořádné schůzi oznámil jednatel Kasík, že se ztratily veškeré záznamy spolku od jeho založení. Historii spolku nově sepsal učitel Josef Netal, velmi obětavý činovník spolku, který však z vážných rodinných důvodů v roce 1959 odstoupil ze všech funkcí. Tento rok byl snůškově úspěšný. Stále více se propaguje kočování včelstev, upouští se od rojového hospodaření a včelaři odchovávají či kupují matky z osvědčených chovůtak, jak jim na odborných přednáškách bylo doporučováno. Součástí oslav sedmistého výročí založení města Klatov v roce 1960 byla i zemědělská výstava, na níž se spolek podílel. Spolek má v té době 255 členů s 1419 včelstvy, kočováno je s 378 včelstvy, cukru rozděleno 11825 kg. Pod patronací ing. Veselého z VÚV Dol byla v roce 1962  zřízena chovatelská stanice v Soběticích. Řídil ji včelmistr Kasík. Červencového XIX. sjezdu Apimondie v Praze se zúčastnila i delegace klatovského spolku (mimo jiné přivezli zajímavý postřeh francouzských účastníků, kteří si stěžovali na nedostatečný odbyt své produkce způsobený nekontrolovaným dovozem levných medů, což se dnes projevuje právě u nás!). Na závěr desetiletí vyjeli klatovští včelaři autobusem k příteli Horákovi do Mariánských Lázní.

 

 

8. desetiletí, období 1965-1975

 Rok 1965 byl příznivý pro chov matek, byl to rojový rok. Jen včelařství v Jednotném zemědělském družstvu v Malé Vísce upadlo natolik, že nakonec bylo všech 65 včelstev i s úly rozprodáno - za 50 Kčs pro členy družstva, za dvojnásobek pro ostatní. Na okresním aktivu chovatelů matek dne 17.5. 1965 byla ing. Veselým z VÚV Dol demonstrována inseminace matek. Na výroční schůzi přišlo jen 39 členů organizace, ostatní byli podrobeni tvrdé kritice předsedy Švece. Hledal se způsob, jak ostatní přivést ke spolkové činnosti. Tak začalo putování klatovských včelařů za poznáním a přátelstvím. První zájezd byl do jižních Čech - Orlík, Blatná, Zvíkov, Milevsko, Písek. Po tomto zájezdu vznikly 3 včelařské kroužky - u Dr. Švece, u ing. Bareše a na včelínu státního statku u včelmistra Denka. Na následující členské schůzi vyprávěl ing. Bareš o své cestě do Švédska (k synovi) a o způsobech včelaření v této pro nás nepříliš známé zemi. Ve včelařské stanici v Soběticích se Štěpán Kasík nepohodl se svými nadřízenými a rezignoval na funkci vedoucího stanice. Ta byla pak - roku 1968 - zrušena úplně. Exkurze do včelínů přátel včelařů v Zelené Lhotě se zúčastnilo 17 členů, na včelíně přítele Straky V Černíně u Zdic bylo 45 členů. Rok byl na med bohatý, průměr 35 kg, někde i 50 kg medu od včelstva. Delegace spolku se zůčastnila jubilejních oslav založení včelařského spolku v Ledenicích. Na březnové schůzi vyprávěl Dr. Švec o svých včelařských dojmech ze Švýcarska, USA a Kanady. Další zájezd byl k příteli Vithovi do Chouzova u Mníšku. Jubilejní oslava 75 let včelaření v Klatovech se konala v hotelu Centrál (265 přítomných, z toho 58 hostů). Organizaci byla předána přítelem Jeníčkem čestná vlajka ústředí. Večer organizačně zajistil přítel Němejc. Po tanečním večírku rozloučení s ledenickými přáteli, vedenými přítelem Pelikánem. Rok 1971 byl pro včely nepříznívý. Tento rok vznikl Svaz českých včelařů, byly obnoveny krajské výbory SČV, schváleny nové stanovy. V roce 1972 zemřel významný pracovník spolku, vzorný včelař ing. Bareš. Uskutečnil se zájezd do Drážďan. V roce 1972 se oslavovalo 100. výročí založení Jednoty včelařské výstavou Včely a lidé - organizace tam zapůjčila kroniku, fotografie z roku 1909 a jubilejní odznak k 75. výročí. Výbor byl obměněn, místopředsedou zvolen Vojtěch Neubauer, jednatelem ing. Václav Frič. ZO vydala receptář medového pečiva Marie Jandové z jejího kurzu pečení a zdobení perníků. Ženy upekly 28 druhů pečiva pro výstavu a večírek, část donesly do domova důchodců. Rok byl nepříznivý, dodávky splněny jen na 59%, kočovalo jen 6 včelstev. Pro zakrmení objednáno z Trnavy 1000 kg medocukrového těsta a 6 kg medobílkovin Arnica. Rok 1973 byl ve znamení zájezdů na Třeboňsko, zástupců ZO na oslavy do Ledenic a několika přednášek. Do výboru přišel jako pokladník Karel Rubáš. V roce 1974 byly díky dobrým snůškám překročeny dodávky o téměř 6000 kg, tj. 80%. V červnu byl výlet na včelín přítele Topinky do Úhonic, předseda Dr. Švec byl jmenován čestným členem OV ČSV Klatovy, kronikářem zvolen Josef Mašát, ředitel školy v.v.

 

 

9. desetiletí, období 1975-1985

Rok 1975 byl ve znamení oslav a závazků. Komunistická vláda měla na programu 30. výročí osvobození Československa s koloritem bývalých sokolských sletů - v té době spartakiádou. V Helsinkách zasedali představitelé 33 evropských států spolu s USA a Kanadou a podepsali Závěrečný akt Konference o evropské bezpečnosti a spolupráci. Klatovští včelaři oslavili 80. výročí založení své organizace. Došlo při tom k bizardní situaci - bylo přítomno 74 členů a 91 hostů!!! Největší aplaus sklidili přátelé z Ledenic, kteří si přivezli šestnáctičlenou skupinu baráčníků Vitoraz. Ta si získala srdce všech účastníků svým národopisným pásmem. Scénka babičky, která za zvuku houslí vypravuje vnoučatům historii národa, nenechala jediné oko suché. V tomto roce byl Vojtěch Neubauer zvolen předsedou, ing. V. Frič místopředsedou a K. Rubáš jednatelem organizace, JUDr. Švec po 25 letech záslužné a po zásluze oceněné práce odstoupil z funkce ze zdravotních důvodů. Další rok byl mimořádně bohatý, plán dodávky 7900 kg medu byl překročen o 5867 kg medu. Uskutečnil se zájezd k příteli ing. Krauzovi do Borečnice u Písku a další do Plzně na výstavu Člověk a volný čas. Pod vedením přítele Knížka se podařilo obnovit činnost žákovského kroužku. Večírek na závěr roku byl slavnostní a naše perníkářky se opět vyznamenaly. Výsledek tomboly byl velmi dobrý, potěšili jsme se s ledenickými přáteli - přítel Pelikán nemohl zapomenout na Klatovy a Klatovy na něho. Chovatelská stanice v Tupadlech byla zrušena, neboť nepřinášela očekávané výsledky. Přínosem pro organizaci se stal instruktor OV učitel Jiří Puchmajer. Úroveň přednášek, kterou ovlivňoval výběrem lektorů přítel Frič, byla vysoká. Uskutečnil se zájezd k příteli včelaři a řezbáři Machovi do Krušlova a další do Rosic, Slavkova a Kroměřže. Kontroly roztoče ukázaly v 550 vzorcích celkem 15 pozitiv. Rok 1979 byl snůšce mimořádně nepříznivý, z celé organizace bylo odevzdáno 72 kg medu, úspěch měly jen žákovské kroužky vedené přítelem Richtrem v Rabí a Horažďovicích. Vydařil se zájezd do Hřenska a Drážďan a další na Zemi Živitelku do Českých Budějovic. K 85. výročí založení včelařské organizace v Klatovech byl vydán sborník s přehledem činnosti. Ani tento rok - 1980 - nebyl včelařsky úspěšný. Kontrolní čísla devátého desetletí: 267 členů, 1784 včelstev, st. příspěvek 35 Kčs (stejně jako cena medu). K řepce přisunuto 70 včelstev, čisté jmění spolku 37987 Kčs. Z funkce jednatele odstoupil ze zdravotních důvodů Karel Rubáš, novým jednatelem byl zvolen ing. Jiří Valenta. K. Rubáš přijal funkci místopředsedy. Racionalizačním referentem byl zvolen přítel Stix, známý svými "zlepšováčky". Díky přísně dodržovaným předepsaným opatřením nedošlo k přímému ohrožení roztočem Varoa jacobsoni. Uskutečnily se dva zájezdy - sedmidenní na Slovensko a za včelami po trase Čimelice, České Budějovice, Ledenice.

 

 

10. desetiletí, období 1985-1995

Rok 1985 byl organizačně náročný: výročí založení organizace a navíc stranické složky města nařídily účast na oslavách 40. výročí osvobození. V listopadu se v Praze konal sjezd ČSV s usnesením zvýšit přísun včelstev k zemědělským kulturám. Od zemědělské správy spolek dostal čestné uznání, další přišlo od ředitelství státních lesů za deset let spolupráce při výsadbě lesních stromků. Navázána další přátelství - s hornickými včelaři z Habartova a s včelaři hodonínskými. Tato dodnes živá přátelství potvrzují životaschopnost včelařů i našeho spolku. Z politických událostí světového významu se zmiňujeme o setkání Michaila Gorbačova a Ronalda Regana v Ženevě, jež přinesla první záblesk naděje na ukončení "dočasnosti". Na klatovském náměstí byla umístěna včelařská poutací skříňka, objednány hlavičkové dopisní papíry a pro lepší informovanost členů se začaly vydávat celoroční přehledy schůzí a dalších akcí, jež byly do detailu předem zajišťovány. Začaly se vydávat vlastní formuláře pro usnadnění výplaty státního příspěvku a odpočtu srážek  spolu s pokladním dokladem pro spolek i členy. Rozdělením tří stovek členů organizace na dvě skupiny (Klatovy město, Klatovy venkov) bylo možné výplatu zvládnout za dopoledne. Tisk informoval o průběhu mezinárodního kongresu včelařů ve Varšavě. V květnu byl podniknut výlet do Hodonína, o týden později přivítáni přátelé z Habartova. Nová přátelství a výměna zkušeností byly všestranně prospěšné. Desetiletí bylo poznamenáno soustavnými a narůstajícími obavami z roztoče Varoa, jež se blížil z Domažlicka a nýrským koridorem z Bavor. Varovné hlasy přicházely od poctivých členů okolních organizací, kteří kritizovali nedostatečně zodpovědná provádění léčení fumigací Takticem. K šíření tohoto nebezpečného parazita přispělo i nekontrolované kočování a nedostatečný tlak veřejných složek na dodržování již před léty vydaných předpisů. V roce 1988 byl opakovaně organizován zájezd do NDR za účelem nákupu včelařských potřeb, které se na našem vnitřním trhu nevyskytovaly. Navázána byla další prospěšná přátelství se včelaři ze Svitav vedenými autorem Malého včelaření, obětavým učitelem přítelem Paclíkem. S vděčností byly přijímány i ústní a písemné rady přátel Beneše, Pražáka, Baráka a Uhroviče z Hodonína, obou Dvořáků a Cajkáře z Ledenice, aktivních učitelů včelařství, přátel Hoffmanů z Habartova a rodiny přítele Sedláčka z Příchovic (k posledně jmenovanému vodíme všechny významné návštěvy - v současné době přátelé z Bavorska a Švýcarska). Obnovena byla spolupráce s ředitelstvím Střední zemědělské školy v Klatovech. Škoda, že se dosud nepodařilo vybudovat v areálu této školy žákovský včelín, tolik potřebný pro výchovu nových včelařských generací! Naši omladinu si vzal po J. Němejcovi, J. Tomanovi, Z. Šnejdarovi a ing. Havlíkovi na starost RNDr. Jiří Píza, mimo jiné hlavní organizátor celorepublikové soutěže mladých včelařů v červnu 1994 na chudenickém školním včelíně, jediném žákovském včelíně v okolí. V bilanci tohoto desetiletí lze rozeznat maximální snahu funkcionářů i části členské základny získat co nejúplnější znalosti o včele, o prostředí, ve kterém včela žije a o lidech, kteří ji mají rádi. Přítel Ján Germán z Komárna nám předvedl odběr pylu a přiblížil jeho využití v medicíně, zajistil i doprovod do Maďarska. Přelety bavorských rojů na naše území (doložené odlišným značením matek) nás zavedly k Ernestu Maurerovi, dobrému člověku, schopnému funkcionáři a úspěšnému včelaři, jehož prostřednictvím jsme navázali řadu kontaktů na výzkum a léčení včel, na bavorské včelařské dny a chovné stanice. Stejné pocity nás provázely na cestě do Hostomic, kde nám přátelé Čaboun a Frajer přiblížili jejich problémy a provázeli nás na dalších výletech za poznáním, z nichž jmenujme ten nejdelší - za kraňskou včelou do Rakouska. Chov včel ve vysokých nadmořských výškách jsme poznali ve Švýcarsku při reciproční návštěvě. S vědomím, že jsme pro ověření svých vlastních postupů učinili, co bylo v lidských silách, dokončili jsme letos, v roce 100. výročí založení organizovaného včelaření na Klatovsku, vnitřní i vnější okruh naší vlasti cestou za polskými včelaři